Jak se usíná v Sedlčanech (recenze na Splétač snů Šárky Pospíšilové) – 1. část

Šárka Pospíšilová ze Sedlčan se stará o koně a mimo jiné se také věnuje hlídání dětí, 

a to už 15 let. Jako vedoucí na letních táborech i školní vychovatelka vždy ráda zastávala roli vypravěčky. Když ji v loňském roce vážné zdravotní problémy vyhnaly ze stájí a donutily dlouhodobě zůstat doma, přemýšlela, čím si zkrátit dlouhou chvíli. 

Oprášila staré říkanky ze šuplíku, sepsala nějaké nové a oslovila s nabídkou spolupráce ilustrátorku Kateřinu Jelenovou. Z jejich spolupráce vznikla zajímavá sbírka uspávánek 

pro děti, kterou teď  držím v ruce. Je to Splétač snů, který si Šárka Pospíšilová i přes kladnou reakci jednoho nakladatelství nakonec vydala vlastním nákladem. Jaké říkanky čtenáře na 80 stránkách této knížky určené pro děti od 2 do 8 let čekají?

Šárka Pospíšilová: Splétač snů; ilustrace: Kateřina Jelenová

Celkem ve Splétači najdeme patnáct říkanek: Uspávanka pro tělíčko, Koníková, 

V balónu, Veveřička, Tma, Vrána, Splétač snů, Ovčí stádo, Hvězdička, Soví, Bubák, Světlušky, Hodný a zlý vlk, Noční můra a Vláček. Kromě dvou z nich (Vrána a Hodný a zlý vlk) se všechny drží tématu uspávání dětí. 

Možná je zřejmé, že jejich autorka není žádná ostřílená básnířka a že by se na verších dalo zapracovat, ale stejně tak je očividná láska, s jakou jsou říkanky napsané. A věřím, že hodně z rodičů by něco takového rádo povykládalo při uspávání svým dětem, ale nenapadá je jak nebo si na to třeba netroufají, protože výřečnost není jejich silná stránka. Splétač snů je pro ně skvělý nástroj, jak dětem můžou svou lásku vyjádřit. Zde kousek z říkanky Koníková:

Uspávač snů: Koníková

 zavři si očíčka / maminka ti hladí vlásky / až se vyspíš / bude dost času na otázky

zavři si oči / poslouchej oušky / uslyšíš klapy klap / to koníci si pro tebe / jdou přes oblázky

už spinkej a nech si zdát / o říši snů / plné slunce vůně smíchu koní / všeho co máš rád / maminka tě bude stále milovat

Splétač snů se nehodí pro čtení v duchu, protože když očima přelétáte text v rychlosti, občas je těžké zachytit význam veršů. Říkanky jsou samozřejmě určené pro předčítání nahlas, ale přesto by textu (třeba u 2. vydání) prospěla drobná edice, která by pomohla hůře srozumitelným pasážím k lepšímu pochopení. Především jde asi o dělení textu 

a dodržení zvoleného postupu.

Například ve výše zmiňované Koníkové se totiž píše: 

pošeptá ti do ouška / těš se na sníky

dnes budeš běhat / po loukách s koníky 

hebká tráva zelená / polechtá tě na nožkách 

zavři si očíčka / do ouška

koník ti zařehtá / i ha há í ha há

Čteme tedy říkanku, ve které spolu vždy souvisí dva po sobě napsané řádky, a najednou je tento princip porušen. Akorát že si toho na první přečtení nevšimneme a divíme se, jak si to má dítě 

„zavřít oči do ouška“, než nám dojde, že nejdřív má dítě zavřít oči a pak mu „do ouška zařehtá koník“.

O tom, které říkánky ze Splétače snů, se nám doma líbily nejvíce a které méně, bude 2. část recenze. Zatím děkujeme paní autorce za recenzní výtisk a přejeme všem rodičům příjemné uspávání.

Chcete-li zažít autorské čtení nebo si Splétače snů rovnou koupit, najde více informací zde.